Milenko, mlč!
Milenky by neměly ani ceknout, myslí si spousta lidí. Ukázalo se to v souvislosti s Tajnou knihou Ireny Obermannové, ve které popisuje svůj vztah s bývalým prezidentem a ženatým mužem Václavem Havlem. Přestože nepoužívá pravá jména, většině čtenářů došlo, kdo se skrývá za postavou Největšího Čecha, který randí se spisovatelkou po hospodách a miluje se s ní v jejím bytě.
Když kniha vyšla, začala si Irena Obermannová užívat. Nikoli slávy a bohatství. Pranýř byl proti místu, na které ji postavili někteří intelektuálové relaxačním křeslem. Začalo se mluvit o tom, o čem se dosud mlčelo. O (prý) léta neměnném a „velmi morálním“ pravidle: jsi-li milenka, musíš držet hubu. Jestli půjdeš a cekneš, jsi sketa hodná plivnutí. To se přeci nedělá! A každá slušná milenka to ví!
Ireně Obermannové moralisté vzkazovali, že to, co udělala, je „opravdu odporné“, že „spadla na dno toho nejhoršího bulváru“... Na serveru idnes.cz vyšel dlouhý článek s titulkem Správná milenka nepomlouvá a o vztahu nemluví, kde se hned v úvodu psalo, že být milenkou je nemorální a nevděčná role, ale i takovým (nemorálním) osobám se vyplatí dodržovat jakýsi kodex správného chování. Docela by mě zajímalo, kdo ho vymyslel...
Z útoků a úvah na téma užvaněná proradná milenka se jaksi vytratila druhá půlka problému. Muž. Ten, který s milenkou podvádí svoji ženu. Když jsem si přečetla rozhovor se spisovatelkou, ve kterém se rozhodla přiznat, že byli skutečně s Václavem Havlem milenci (v prvních rozhovorech po vydání knihy to popírala), dostala jsem vztek.
Vztekala jsem se večer doma u počítače, ráno po cestě do redakce a pak jsem ten vztek vybalila na svoji šéfovou. „Proboha a co jim ještě máme trpět? Jak dlouho je máme krýt a proč vlastně? Tak jsou, do háje, milenky na jedné lodi se svými milenci, nebo ne? Nebo je naopak ženatého milence třeba považovat za zvířátko bez mozku a vůle, které neví, co dělá anebo si nemůže pomoc a musí to dělat?“
Začala jsem v tom vzteku přemýšlet. Ne o tom, jestli je vkusné být něčí milenkou a milencem (s tím, ať se popere každý, kdo v takovém vztahu žije, sám), nýbrž o tom, jaké je tabu o mlčení milenek šílené pokrytectví.
Irena Obermannová to v rozhovoru pro Magazín MF Dnes shrnula: Odmítám na sebe vzít roli té, která ublížila tomu malému, křehkému pánovi, co neumí říct ne a neumí se bránit. Souhlasím.
Podle mého je třeba o vztahu mlčet za jediného předpokladu, když se ti dva o tom předem a jasně dohodnou. Pak je to džentlmenská smlouva „stvrzená podáním ruky“ a její porušení není fér. Jestli ale Václav Havel věděl o tom, že jeho milenka knihu píše a dokonce ji četl, je naopak od něj podlé a stejně „nemorální“, že ji odsoudil a popřel. Stejně jako je podlé, když jakýkoli jiný milenec šeptá své milé do ucha „má žena mi nerozumí, je to jen otázka času, kdy se rozvedu“ a pak kouká, s prominutím jako výr, kterému utekla myš, když milenka zavolá manželce, kdy mají první stání.
Když si koupíte zájezd na Srí Lanku, taky musíte počítat s rizikem, že za á může spadnout letadlo, za bé místní mohou mít zrovna povstání a useknou vám omylem hlavu a za cé že chytíte exotickou nemoc. A tak je to se vším, nejenom se zájezdy do Asie. Celý život je riziko, které se můžeme jen snažit zmenšovat (nebo zvětšovat), podle toho jak moc se o sebe bojíme. Milenectví není výjimka.
Když si začnu s ženatým/vdanou, musím počítat s tím, že to na mě možná praskne. A když už to praskne, mám sice (v tomto případě si netroufám napsat svaté) právo zapírat do bezvědomí, ale už je problematické vyřknout „tfuj, to je ale nemorální, práskat.“ Protože z druhé strany hned přilétne logická otázka „a být nevěrný je morální?“ Lépe řečeno, měla by přilétnout. Jenže jak se ukázalo, v tomhle ohledu jsou společenská pravidla nastavená jinak. Milence mít můžu, ale musím o tom mlčet. Co na tom, že podváděná manželka obvykle ví, nebo tuší. Co na tom, že z ní dělá její vlastní manžel pitomce. Hlavně že se o tom nemluví.
Má šéfová se mě rozumně zeptala „Ale co tím vlastně získáš, že prozradíš milence? Vždyť budou všichni nešťastní. Manželka, že ji muž podvádí a proto ho (možná) opustí. Manžel se naštve na milenku, že ho zradila a rozejde se s ní. A opuštěná milenka si bude rvát vlasy, jestli neměla radši mlčet.“ Ano. Jenže to nic nemění na tom, že právo mluvit mají všichni zúčastnění. I právo mlčet.
Vyšlo v listopadové Marianne... a najdete v ní i mnoho dalšího:)
Klára Mandausová
Duše z vosku
Na šest set tisíc lidí v Česku pravidelně zobe antidepresiva. Dalším desítkám tisíc se válejí po kabelkách a šuplících „antiúzkostliva“, neuroly, lexauriny a spol. Omlouvá se to dobou, žijeme prý ve stresu, ve zrychleném čase, kde se musí pracovat víc, aby se vlastnilo víc, vylézt výš, vyskočit výš, dosáhnout výš a vypadat nej. Vyrobit supervýkonnou superbezchybnou bytost. Jen ta má totiž šanci, říká se, a proto ta kvanta chemie.
Klára Mandausová
Moje medaile
Kdybych byla prezidentka, vyznamenala bych Radku, Ludmilu, Josefa, Aloise, skupinu Nirvana, Viggo Mortensena, Mr. Beana a pochopitelně dceru, muže, maminku, tatínka, babičku, dědečka. S prázdnou by neodešli kočky Ronďa a Hruška, psi Frodo a Cony a osmáci Jacuše a Maluše. Všichni si totiž medaili rozhodně zaslouží.
Klára Mandausová
Kam se poděla ženskost
Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže...
Klára Mandausová
Muži a muži
Existují muži, kteří vám do rána dokážou vysvětlovat, cože chtěl vlastně Nietzsche říct. Vypijí u toho tři litry červeného, v mezičase při otevírání lahve popíšou rozdíl mezi neřízeným vinným kvašením, jen tak mimoděk precizně rozeberou důvody vašeho včerejšího neúspěchu při pracovní prezentaci a navrch přidají radu hodnou promovaného terapeuta. Jsou muži, kteří vás vezmou okolo ramen, položí vám prst pusu, řeknou pssst, bude dobře a konají.
Klára Mandausová
Paragrafy zdravého rozumu
Nejspíš dostanu od právně vzdělaných přes prsty. Ať. Paragrafy by měly souznít se zdravým rozumem. A v některých případech by onen rozum měl mít jednoznačně navrch. Kauza H-Systém je podle mého přesně takový případ.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Americké obrněnce dobývaly Libavou s podporou českých tanků
Formace amerických obrněnců Bradley narazí na dobře opevněné pozice nepřítele na nedalekém kopci a...
Svědkům Jehovovým sloužil i 48 hodin v kuse. Jsou hrozbou pro všechny, říká
Premium U Svědků Jehovových byl od narození. Během dospívání však začal dělat problémy, když se chtěl dívat...
OSN posílila postavení Palestiny, vyzývá ke schválení členství. Česko bylo proti
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem...
Pivo za stovku a žádný kravský zvonec! Hokejové fanzóny před stadiony ožily
Ve fanzóně před pražskou O2 arenou, kde se v pátek hrají první zápasy mistrovství světa v hokeji,...
- Počet článků 198
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5111x