Já o tom případu moc nevím. Včera nebo předevčírem jsem jen kousek zaslechl v televisi a mám z toho dojem, že

1. firma po inkasu tučných záloh zkrachovala.

2. všichni zákazníci se stali věřiteli.

3. někteří věřitelé si na pozemcích firmy postavili své domy.

4. ostatní věřitelé nechtějí, aby věřitelé ad 3 byli finančně zvýhodněni tím, že jimi obsazené pozemky nebudou zahrnuty do majetku ke zpeněžení a následnému rozdělení výtěžku mezi všechny věřitele, ale budou jim ponechány a okupace pozemků bude uznána za platnou.

Co velí zdravý rozum? A co velí slušnost? Já bych to viděl tak, že ty pozemky mají být normálně zpeněženy za respektování principu, že stavba následuje pozemek. Stavbu byl pojal jako zhodnocení pozemku, za nějž přísluší náhrada nákladů zvelebitelům, o což by se jejich pohledávka za zkrachovalou firmou měla zvýšit. Všechny pozemky by měly jít do veřejné dražby s vyvolácí cenou ve výši dle znaleckého posudku, ale u těch zastavěných by mělo být dáno předkupní právo těm, kdo je zastavili (tedy zaplatí vydraženou cenu a když ne, získá pozemek i se stavbou vydražitel). To považuji za slušné a spravedlivé já. Někdo jiný však považuje za slušné a spravedlivé něco jiného. A protože se neshodneme, potřebujeme zákony, aby bylo rozhodnuto podle nich.

Ne. Od vzdělaných přes prsty nedostanete.

Na druhé straně, pokud budete uvažovat v mezích slušnosti a nějaké spravedlnosti, nikdy nezbohatnete. Takže naše justice mezi paragrafy hledá prachy. Určitě ne spravedlnost.

Justice urcuje pravidla hry, spravedlnost je az na druhem miste. To je jako ve fotbale. Pravidla umoznuji ho hrat, ale jsou nespravedliva k jednonohym.