Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Do nového roku s novým zadkem

Nesnáším novoroční předsevzetí. Nemám ráda už jen to slovo, předsevzetí. Připadá mi trapné, podobně jako žirový (účet) a pasírovat. Prostě mi některá slova připadají trapná, netuším proč, nemůžou za to... Ale to je vedlejší. Do svých dvaceti jsem si žádná novoroční předsevzetí nedávala. Co víc, neměla jsem o nich ani tušení. Až jeden mi jejich existenci prozradil. Tím nejpříšernějším způsobem.

Seděla jsem mu na klíně na Silvestra na horské chatě, kde běhali lidé s papírovými čepicemi na hlavě, smáli se i tomu, že je víno červené a venku nesněží, a k poslechu a tanci vrzal multiinstrumentální přístroj  My dva a čas. Byla jsem zamilovaná až hrůza, takže mi ten flašinet zněl jako nebeské varhany. A ten ON mě pohladil po vlasech a řekl, „dáš si jedno předsevzetí, jo“.  Zamrkala jsem očima, že se Marylin M. musela propadat v hrobě  hanbou, jak to dělala celý život blbě, a vzdychla, „ano, ano, ano … a jaké?“ „Že budeš trochu cvičit, aby se ti zmenšil zadek.“ Jeho měkký klín se změnil v lavici inkvizitora. Měla jsem tehdy poctivou osmatřicítku, jako velikost, a nikdo proti mému zadku do té doby nic neměl. Varhany se změnily ve sbor kvílejících myší.

Plakala jsem na smrdutém WC, kde chyběl toaletní papír, prkýnko z měkké umělé hmoty mělo světle zelenou barvu a dveře se zavíraly háčkem. Do tří měsíců jsem měla zadek jako lehká atletka, co se zrovna vrátila z olympiády. Moc si ho neužil, tak nějak už jsme nebyli spolu …

Dala jsem si předsevzetí, že už o žádném předsevzetí nechci ani slyšet. A že už nikdy nebudu trávit pitomého Silvestra s papírovými čepicemi za zvuku multiinstrumentalistů. Nýbrž sportem. Slyšíte, jak to skřípe? Pro předsevzetí není kam šlápnout …   

Příští rok jsem v rámci nepředsevzetí/předsevzetí vyrazila na běžky. Že prý se proběhneme po kopcích a ve dvanáct si připijeme svařákem na horské chatě (zase ta horská chata!), říkal člen horské služby s vysílačkou v kapse, který načmáral trasu a postavil se do čela výpravy. Ztratili jsme se. Do chaty jsme přišli v půl třetí. Se sprostými slovy na rtech. Já navíc s otravou krve v ruce. Ignorovala jsem tmavě červené čáry, které se od rána táhly od prsteníčku levé ruky až po loket. Jenže někdy mezi čtvrt na dvě a druhou ráno jsem začala mít tušení, že je zle. Klepala jsem kamarády bambusovou hůlkou do zad, jestli by nemohli trochu zpomalit, a žádala od nich slib, že mi na té chatě, pokud ji někdy najdeme, seženou odvoz do údolí. Klepat  s prominutím úplně nasrané chlapy bambusem přes hřbet a myslet si, že o Silvestra po půlnoci bude na horské chatě někdo schopný řídit byť jen koloběžku, je jako spoléhat na to, že mi zahrádku zrejou mimozemšťani.

Tak se mě cestou domů nad ránem pěšky s lyžemi na zádech - sníh byl jen na hřebeni - aspoň snažili rozveselit. Schovávali se v té úplné tmě za stromy a když jsem byla já a moje horečka na dosah, vyskočili a bafli. Vyprávět o tom, jak se mi snažili zhnisaný prst o několik hodin později propíchnout nad svíčkou dezinfikovanou jehlou, nemá smysl. Myslím, že z té doby pochází mé předsevzetí (předsevzetí!), že budu mít ráda muže, ať se děje, co se děje…

Když mě kamarádka před pár dny plácla do zad, jaké si dávám předsevzetí do nového roku, chtěla jsem ji nejdřív polít medem a posypat šlupkama od brambor. „Jděte už všichni do háje .. předsevzetí..“

A pak se mi rozsvítilo. Co mi vlastně vadí na předsevzetí? To příšerné slovo přeci.  Vyměním ho. Za přání. Přání mám ráda. I jako slovo. Můžu si je nechávat pro sebe, věřit, že se splní a koneckonců, i pro to něco udělat.

Takže už žádná předsevzetí, ale přání. Dělají život milejší…

A vám moc a moc děkuju za to, že mi jedno plníte. Že čtete moje blogy. Mám z toho obrovskou radost.

A přeju vám do nového roku hodně přání, která se splní. 

klára m.

 

  

Autor: Klára Mandausová | úterý 29.12.2009 10:22 | karma článku: 42,51 | přečteno: 8815x
  • Další články autora

Klára Mandausová

Duše z vosku

Na šest set tisíc lidí v Česku pravidelně zobe antidepresiva. Dalším desítkám tisíc se válejí po kabelkách a šuplících „antiúzkostliva“, neuroly, lexauriny a spol. Omlouvá se to dobou, žijeme prý ve stresu, ve zrychleném čase, kde se musí pracovat víc, aby se vlastnilo víc, vylézt výš, vyskočit výš, dosáhnout výš a vypadat nej. Vyrobit supervýkonnou superbezchybnou bytost. Jen ta má totiž šanci, říká se, a proto ta kvanta chemie.

25.11.2014 v 9:09 | Karma: 33,80 | Přečteno: 3792x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Moje medaile

Kdybych byla prezidentka, vyznamenala bych Radku, Ludmilu, Josefa, Aloise, skupinu Nirvana, Viggo Mortensena, Mr. Beana a pochopitelně dceru, muže, maminku, tatínka, babičku, dědečka. S prázdnou by neodešli kočky Ronďa a Hruška, psi Frodo a Cony a osmáci Jacuše a Maluše. Všichni si totiž medaili rozhodně zaslouží.

29.10.2014 v 8:50 | Karma: 29,01 | Přečteno: 1850x | Diskuse| Politika

Klára Mandausová

Kam se poděla ženskost

Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže...

17.6.2014 v 9:09 | Karma: 43,46 | Přečteno: 11921x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Muži a muži

Existují muži, kteří vám do rána dokážou vysvětlovat, cože chtěl vlastně Nietzsche říct. Vypijí u toho tři litry červeného, v mezičase při otevírání lahve popíšou rozdíl mezi neřízeným vinným kvašením, jen tak mimoděk precizně rozeberou důvody vašeho včerejšího neúspěchu při pracovní prezentaci a navrch přidají radu hodnou promovaného terapeuta. Jsou muži, kteří vás vezmou okolo ramen, položí vám prst pusu, řeknou pssst, bude dobře a konají.

29.5.2014 v 13:49 | Karma: 28,08 | Přečteno: 2712x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Paragrafy zdravého rozumu

Nejspíš dostanu od právně vzdělaných přes prsty. Ať. Paragrafy by měly souznít se zdravým rozumem. A v některých případech by onen rozum měl mít jednoznačně navrch. Kauza H-Systém je podle mého přesně takový případ.

28.5.2014 v 9:39 | Karma: 23,43 | Přečteno: 1132x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Supermatky útočí

Podle průzkumu provedeného mezi americkými matkami, osmdesát procent z nich raději uklízí než by si hrálo se svými dětmi. Může být něco lepšího, než stavět z lega policejní stanici a pochodovat s bárbínami po gauči? Může.

27.5.2014 v 10:03 | Karma: 27,40 | Přečteno: 2253x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Ty ještě nemáš dítě?

Existují věty jedovatější než slina kobry. Žijí svým životem, jakmile jedna zmizne, nahradí ji druhá. Boj proti nim je marnější než ten, co vede Transparency International s korupcí. Cože je to za věty? Ty, které se týkají našeho života. Padají z pusy lidem, kteří se potřebují ujistit, že ten jejich, není „přeci zas tak špatný“, protože ten náš je „mnohem mnohem horší“.

22.5.2014 v 10:11 | Karma: 32,94 | Přečteno: 3293x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Nepřijdu, neudělám

Tu chybu jsem dělala často. A vlastně si ji někdy střihnu i teď. Neumím říkat ne. Radši zkousnu ret, někdy i kapka krve vytryskne, sešpulím pusu, nadechnu se a padají ze mě věty, jistě, že přijdu, určitě se zúčastním, to víte, že mi nevadí, že tady jste. A přitom jo, přitom mi zrovna tohle neskonale vadí. Jdu proti sobě urputněji než Messner na Annapurnu.

20.5.2014 v 11:39 | Karma: 40,73 | Přečteno: 14684x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Jsme megery

My ženy máme příšernou pověst. Jsme věčně naštvané, hádavé až hysterické, nedůtklivé a malicherné. Stačí si poslechnout, jak si o nás povídají naši muži.

12.5.2014 v 10:15 | Karma: 27,97 | Přečteno: 2612x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Jak jsem byla nemocná

Skolila mě viroza. Devětatřicet na teploměru, hodně špatně mi bylo. Znáte to, vlastně vás nic moc nebolí, jen se cítíte mizerně. Lehla jsem do postele, zabalila krk, uvařila čaj a potila se. Žádná tableta na teplotu, žádný horký nápoj, co uleví od bolesti a kdo ví od čeho. Možná si teď poklepete na čelo, proč že píšu o věci jasné jak moře u Splitu. Každý přeci ví, co dělat při nemoci. Jestli ano, jestli to skutečně každý ví, tak proč pořád víc utrácíme za léky? Proč se snažíme pomáhat tělu, které vlastně o naši pomoc nestojí? Protože my se mu nesnažíme pomáhat, snažíme se ho oblbnout. Vytloukáme čerta ďáblem. Nebo jak se to ještě říká, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

19.10.2013 v 17:25 | Karma: 25,19 | Přečteno: 2147x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Ahojky, Verčo Slámo

Dnes jsem letmo nahlídla do článku o tom, že se nějaké slečny a paní jmenují jako muži, Smetana, Svoboda, Robinson a že je to trochu trapné. Každý ať se jmenuje, jak chce, třeba Kuličko, směšné a trapné totiž není nikdy samotné jméno.

12.9.2013 v 11:20 | Karma: 33,26 | Přečteno: 2449x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Pitomcem navždy

V čem se liší výjimečné ženy od těch ostatních? Množstvím kostýmů, za jejichž cenu byste koupili auto, počtem bungalovů, odkud je vidět přímo na moře nebo snad četností přeletů nad oceány? Samá voda. Výjimečné ženy ze sebe nikdy neudělají pitomce, ani kdyby je o to žádal třeba ministerský předseda.

26.6.2013 v 14:59 | Karma: 30,78 | Přečteno: 3150x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Kombinace překombinovaná

Došlo mi to, když jsem onehdy zahlídla v televizi konec filmu Pěnička a Paraplíčko. Možná si na něj taky pamatujete, hříšní lidé města pražského, Radek Brzobohatý, ne zas tak zlý zločinec a Jiřina Bohdalová, lehká a lehce proradná holka. Kráčela po ulici, houpala zadkem v obtáhlé sukni, barevná blůza, korále, klobouk, z jedné strany třešně, z druhé květy, kabelka a ono paraplíčko. Krapet překombinovaná.

24.6.2013 v 14:07 | Karma: 28,48 | Přečteno: 1629x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

O myších a lidech

Teď, když všichni mluví o zatčených papaláších, napíšu o myši v Kauflandu. A možná nebudu ani tak moc mimo. Je tu něco, co je spojuje.

13.6.2013 v 15:13 | Karma: 31,26 | Přečteno: 3418x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Pětku zasloužíme my

Pořád se něco mění, obzvlášť to, co funguje. Teď by zase někdo rád změnil známkování ve škole. Že prý je prvňákům lepší dávat místo jedničky dukátek. A místo pětky prasátko. Třeba.

27.2.2013 v 10:57 | Karma: 26,71 | Přečteno: 1395x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Klaus chce prchnout

Tak prezident Klaus zvažuje emigraci. To prý kdyby vyhrál volby, ve kterých vybíráme jeho nástupce, Karel Schwarzenberg. Slyším za jeho slovy, mně (Mně!) takový člověk nebude poroučet. Nedovolím, aby někdo takový byl najednou o schod výš, než já.

24.1.2013 v 17:29 | Karma: 31,81 | Přečteno: 1409x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Nevolíš Karla? Zatočíme s tebou!

Jsem velká obdivovatelka Karla Schwarzenberga a jeho je můj hlas. Proto bych měla být ráda, že režisér ságy Zdivočelá země Hynek Bočan a spisovatel Jiří Stránský, který napsal romány, které se staly jeho předlohou, nechtějí dál spolupracovat s Martinem Dejdarem kvůli jeho podpoře Miloše Zemana. Ale nejsem.

20.1.2013 v 19:31 | Karma: 28,17 | Přečteno: 2489x | Diskuse| Osobní

Klára Mandausová

Rakušani, naučte se česky

Volila jsem Karla Schwarzenberga, chtěla jsem ho od začátku volit a chci ho volit znovu. Mám k tomu zase o důvod víc. Milý důvod.

17.1.2013 v 17:53 | Karma: 26,32 | Přečteno: 2001x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Do kterého prezidenta byste se, dámy, zamilovaly?

Co se týče prezidentské volby, mám od začátku jasno. Když tak ale koukám na facebook a do různých diskuzí a vidím váhající dámy, napadlo mě tohle. Možné se vám to bude zdát přízemní, zjednodušené, příliš ženské až slepičí, ale ať...

10.1.2013 v 10:45 | Karma: 22,67 | Přečteno: 2139x | Diskuse| Politika

Klára Mandausová

Kašlete? Tak to máte angínu

Když je mi blbě, zalezu do postele, hodím na sebe tři peřiny, vypiju konvici horkýho čaje a potím se jako Frodo v Hoře Osudu. Jenže na potvoru, kvůli který chrchlám zrovna teď, je moje metoda, zdá se, krátká. Huš k doktorovi, než budu sbírat na podlaze tvoje plíce, vyhnal mě můj milý do míst, kterým se vyhýbám obloukem. A tak jsem šla.

9.1.2013 v 14:35 | Karma: 37,98 | Přečteno: 9201x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 198
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5111x
Prostě píšu .. Knížka Slunečnice vyšla podruhé v nakladatelství Mladá fronta. Petr Šimůnek, šéf Forbesu o ní v předmluvě mimo jiné říká ".. Je to takový Sex ve městě po česku. Chytřejší. Opravdovější..." Kdybyste zrovna neměli co dělat, na pultech se před pár dny objevil její dotisk... Díky všem za přízeň!

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky