Komu že to rodíte?

Nejsem feministka a hrdě se hlásím k tradiční podobě ženy matky, manželky, které nevadí vychovávat děti, uklízet a vařit a nepiští kvůli tomu, že její muž vydělává víc a občas zajde s kamarády na pivo. Jedna věc mi ale neskonale vadí. Tluču kvůli ní pěstí do stolu a prskám.

Týká se rození. Lépe řečeno jedné věty, která ho popisuje, a kterou, bůhví proč čtu ve většině více či méně sentimentálních textů o porodu. Ta věta začíná „Paní/slečna xy MU porodila…“ MU rozuměj otci, spolupůvodci mrněte. Porodila mu druhé dítě a on ji opustil. Porodila mu první dítě a oba jsou neskonale šťastní. Porodila mu patnácté dítě a všichni se diví, jak to... Já se taky divím. Kde se vzalo MU? Ženy rodí někoMU? Je dítě majetek? Majetek patřící MU? A jak k tomu přijde sourozenec, babička, dědeček, tety, strýci a ona sama? Jim a sobě nerodí? Jim a jí dítě nepatří? Jistěže nepatří! Dítě nepatří nikomu (vy víte, jak to myslím). Dítě se prostě a jednoduše narodí z lásky oběma. Možná i novinářům/řkám, kteří pitomé MU tak rádi používají.